Spokojená nula
Ještě včera hruď se pýchou dmula,
naráz se stalo, že jsem teď nula,
to vše je samozřejmě s nadsázkou,
kariéra není po růžích procházkou,
lidé mohou rozvíjet složité teorie,
proč padl jsem z vrcholu do mizérie.
Do hlavy nesmí vlézt pracovní post,
všude jsme totiž jako dočasný host,
když po tolika letech odcházíme,
na svůj odkaz, vzpomínky vsázíme,
nejsou díky, nikdo si nevzpomene,
tak v nové firmě práci započneme,
s klidem, bez telefonů, bez nervů,
skvělý to život bez lidských červů.