Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Slušnost

Nesvaloval bych na rodiče vinu,
nemohou za nynější vaše chování,
jinde hledal bych já příčinu,
nedával radši přes ústa kování,

mohli byste se totiž vymlouvat,
že proto neodpovídáte na pozdrav,
nemohli by jste ale pomlouvat,
bučet jak stáda upovídaných krav.

Nejhorší ze všeho shledávám,
když bez svolení na vše saháte,
držím se a nikdy nenadávám,
když dítě naše za tváře taháte,

či psa bez zeptání hned hladíte,
to vše je vaše čirá neslušnost,
jste vlezlí a svého si nehledíte,
pak ztrácím ke klidu příslušnost,

asertivně a rázně se ohradím,
vůči vaší nezdvořilosti nápadné,
k troše vychování tedy poradím,
otázky před činy nejsou nákladné,

život nezkrátí vám jedna otázka,
či jedno krátké slovo - Můžu?
Vztahy byly by jako procházka,
přesvědčte dav - co sám zmůžu?

Předchozí                                                                                       Další