Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Poslední rytíř

Rytíři, co evokují ryzí čest,
historie na ně vzpomíná,
na bezpráví platila jejich pěst,
záře zbroje však zhasíná,

nenosí se prý plechové oděvy,
ctnosti rytířů jsou již pasé,
samy uchrání se ctnostné děvy,
zrezivěl meč skvostný v pase.

Řád strážců koruny a meče,
už poslední zbyl jeho člen,
krev surově dávno neteče,
rytířský budiž důstojný vjem,

snad jen pro svatou tradici,
či pro osobní zištnou potěchu,
zůstává hrdým a v helmici,
neslaví však valného úspěchu,

staromódní, lidem jen k smíchu,
snad - přeci však s důstojností,
nepropadne jako ostatní hříchu,
jednou bude národní osobností.

Předchozí                                                                                       Další