Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Jako stromy

Strom, který rychle vyroste,
může mít dřevo měkké,
často okolní stromy přeroste,
účely má jen křehké,

Strom který roste pomalu,
může zevnitř vyhnívat,
měli bychom mít obavu,
kdy začne dospívat.

Jak podobní jsou lidé stromům,
každý čeká vyzrálost,
dovolávejte se třeba k hromům,
odejít musí nestálost.

Duše stromů čekající na konec,
stejně jako ty osoby,
jednáním bijí na života zvonec,
chtějí obejít osudy.

Strom leží podetnutý na zemi,
i ten hazardér dohrál,
to je pomalu konec, zdá se mi,
každý to své prohrál.

Předchozí                                                                                       Další