Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Elysium

Až přijde k Elysiu nástup,
nebudu se nijak zdráhat,
snad nebude tam zástup,
systém přesný pomáhat.

Co by to pak bylo za říši,
věčnost a bez pravidel,
to bych vypil hořkou číši,
Snad se chopil kormidel.

Spílat tamějšímu vedoucímu,
za nebetyčný nepořádek,
tomu gigantovi jsoucímu,
napsal bych nejeden řádek.

Elysium není totéž, co peklo,
tak co bych trpěl ještě tam?
Trpělivost, nervy, vše přeteklo.
To už bych byl radši sám.

Radši v nicotě zabřednout,
než v chaosu bez pravidel,
nechci ani postřehnout,
neřízený tok plavidel.

Nebe, ani ráj nežádám,
Valhallu si tajně přeji,
Denně klání pořádám,
Bojem k cíli spěji!



Předchozí                                                                                       Další