Nemohu zapomenout
Tvá nesmělost v hlase,
Rozvířila myšlenky zase,
Pohledy Tvých očí cudné,
Dělají mé srdce bludné.
Asi nevíš co mi je,
Je to asi ta chemie,
Vzpomínky na bezesné noci,
Kdy měla jsi mě v moci,
Jako bohyně a symbol touhy,
Vystačí mi moment pouhý,
Kdy Tvá blízkost mě hřeje,
Pouhá přítomnost mi přeje,
Že ožil jsem a to mi stačí,
I když pozornost se stáčí,
Na Tvé další přednosti,
Skryté, obdivované tajnosti.