Digitální prázdnota
Oči pomalu ztrácí ostrost,
smysly svou někdejší bystrost,
to dutý pohled do záře,
místo pohodlného polštáře!
Proč elektronika tak přitahuje,
fiktivní prostor jaksi naplňuje.
Statusy, události a fotky,
účinnější než dotek smrtky,
nic tak moc život nekrátí,
jako Počítač - čas nevrátí.
Ptám se: "Co vytvořil jsi člověče,
za hodnoty u pekelného počítače?"
Mobil v jednom ranci leží,
měsíce letí a zas sněží,
přes zimu palce opuchlé,
oči v displeji zapíchlé,
čekáš zprávu, reakci na oběd,
je to pekelník, mobilní zvěd!
Času se v digitálním světě pozbylo,
zato návyku, toho hezky nabylo,
tak hlaďte radši ženu svojí,
displej o to sotva stojí...