Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

yl>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Všednost

Každá věc nutně spadá,
do všednosti denních věcí,
stejně, když je žena vdaná,
nebývá už naivní, telecí.

Předvídatelný bývá vztah,
čekáš už určité reakce,
nemáš z přešlapu strach,
jistota bývá bez sankce.

V práci je to ale jiné,
nemáš-li se co už učit,
bývá to nudné, líné,
začneš se pomalu mučit.

Můžeš být dobrý sebevíc,
v tom co v práci děláš,
v rutině na hodiny hledíc,
vždy na konec už čekáš.

To je nás snílků problém,
chceme se učit, objevovat,
nestále si měnit emblém,
jít dál, zkoušet, nepolevovat.

Jistota a stálost bez výstřelků,
nejsou tím, co každého žene,
ani suma vašich výdělků,
strach mi vůbec nenažene.

Nechte si své chvástání a finance,
možná, že vás práce i baví,
ale radši budu za vyhnance,
stereotyp mě prostě dáví.



Předchozí                                                                                       Další