Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Bludný kořen

Stále dokola se chvatně vláčíš,
počítat povědomý kámen nestačíš,

cestu z kruhu marně hledáš,
situaci beznadějnou shledáš,

unaven, jako v blouznění klopýtáš,
kdy to skončí podvědomě přemítáš.

Majestátu lesa nedá se uniknout,
triky a blafy nelze podniknout,

myšlenka ztracení nedá odpočinout
nezbývá než na kolenech spočinout,

brečet o smilování a udání směru,
pomoci se Ti pak dostane - věru!

Duševní rovnováha a trocha pokory,
účinnější, než máchání ostré sekyry,

bezhlavý úprk je cestou k vysílení,
nesmyslné pohyby vedou k zešílení,

s chladnou hlavou a oddaností,
lesu, Bohu, snad vyšší bytostí,

s polovičním úsilím tak vždy uspěješ,
nad náklonností neznámého se usměješ.

Předchozí                                                                                       Další