Povolit lano
Prosím Tě, povol jistící lano,
nech nás jen klidně padat,
vždyť vím, řekne se to snadno,
šílené může Ti to připadat.
Jak jinak můžeme být spojeni,
než v objetí údolí pod srázem?
Klidní, bez hádek a spokojeni,
sloučeni tím prudkým rázem.
I přes deformaci té naší schránky,
uvidí nálezci naší oddanosti,
že nebyli jsme jatečními beránky,
ale ve vzduchu jsou pochybnosti.
Záhadná myšlenka - proč?
Přeci pro věčnost naší lásky,
nebudu Ti radit - skoč,
nedělej si s životem vrásky.
Každý tvore na krásné planetě,
buď sám sebou, svobodně jednej,
zanech odkaz činů, ne ve větě,
pak schůzku s Bohem sjednej.