Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Z popela

Fénix - bájný krasavec opeřený,
půl tisíciletí trvá než se vrátí,
má jako my život předem udělený,
smrt svou ohněm a popelem zvrátí,

sic v přestrašných bolestech,
však svou majestátnost obnoví,
když se objeví ve městech,
chamtivec ho v momentě uloví.

Kdo vztáhne na fénixe ruku,
zažhne nekonečný pouště žár,
uškvaří se ve vlastním tuku,
fénix se ale stejně rodí dál,

z popela svého zrodíme se,
jako bájný fénix tajuplný,
žijeme dobře a modlíme se,
odháníme úděl nesmyslný,

koloběh života je naším údělem,
uroboros - kamarád fénixe i lidí,
kousnutí do ocasu jest smrti úderem,
dobře je tomu, kdo pokračování vidí.

Předchozí                                                                                       Další