Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Vytrpím vše

Házej si se mnou jako s hadrem,
zapřáhni mě místo zvířat,
nech mě vláčet kamení vedrem,
zavři mě mezi tucty kuřat,

to všechno živote zvládnu,
jen, když bude kapka naděje,
že nespadnu úplně ke dnu,
jen, když se štěstěna usměje.

Vše vytrpím, když bude záblesk,
záchvěv pravdy vůči těm viníkům,
nepotřebuji vrátit svůj lesk,
trestem bude odsouzení hříšníkům,

odepření světlé budoucnosti,
v temném světle za své činy,
hnít za svoje zločinnosti,
projdou peklem za své viny.

Já necítím zlost, jen vykoupení,
dávno jsem Ti již odpustil,
ještě když jsi mi činil utrpení,
netušils čeho ses dopustil,

zatratil jsi nejen svou duši,
ale pošpinil i svou rodinu,
Satan si chystá ohnivou kuši,
tisíce ran odplaty za hodinu.

Předchozí                                                                                       Další