Zbytečná závist
Již tolikrát mi hlavou začalo hrát
kde vzniká neklid duše, co nedá spát,
desítky žen i mužů denně sleduji,
nad jejich přístupem vždy běduji:
Co může tak člověka na zemi těšit,
když musí majetky a slávu řešit?
Jak přičinil se na úspěchu druhých,
že touží po jejich majetcích drahých?
Je to nutné? Klid svého žití má hřát,
nesrovnávat, ze svých úspěchů pookřát,
jak píše Plutarchos o lidském štěstí,
za závist dostaneme od života pěstí,
je tolik důvodů, jak si zase uvědomit,
že tu takzvanou smůlu můžeme prolomit.
Radujme se - nesrovnávejme s okolím,
tak i já - k závisti nikdy nesvolím.