Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Vědomosti věků

Kam poděla se inteligence starého Řecka?
Desítky lidí s rozumem athénského děcka,

snad lehkou volbou je prostopášnost,
ve vědění jsou však pravidla a vážnost,

většinu tento směr asi odrazuje,
a filozofii každý příkře odsuzuje.

Proč ztratili jsme přízeň Boha,
kam šlápla špatně naše noha?

Vytratila se víra v něco víc,
Bůh nám ale nedluží zhola nic,

jsme dlužní pouze sami sobě,
za to že, zahálíme jako v hrobě,

bez snahy vše z kopce půjde,
vědomost dávných věků zajde.

Předchozí                                                                                       Další