Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Svázané ruce

Ruce svázané, přesto chtějí konat,
odsouzeni slepě sedět - poslušně,
v zajetí systému duševně stonat,
uvnitř v hlavě nadávat neslušně,

údy pod pomyslným sevřením,
co nedovolí jednat svobodně,
jen stín, co ani není stvořením,
k tomu dospělo jedinců hodně.

Zlom přijde, v lecjaké podobě,
svazující řetězy se jednou ztrhají,
těžký je život v dnešní době,
od reality téměř všichni zdrhají,

chce to vytrvat a zvednout hlavu,
odhodlat se k radikální změně,
oddělit se od zlomeného davu,
nezůstávat na věčné směně.

Předchozí                                                                                       Další