Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

yl>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Sókratovec

Patřím mezi fandy starověku,
co pravd a zřízení se vystřídalo,
v tom období zlatého věku,
to se jinak, jasně, myslívalo.

Čím nutnější jsou situace,
tím myšlenka je čistší,
porady, sněmy, deputace,
pro národ a stát větší.

Nezahálet a hlavně nezakrnět,
neupnout se na jeden směr,
nebo nám bok začne brnět,
pokřivená bude hodnota měr.

Podrobme rozkladu náš stav,
je toho náš cílový záměr?
Ať promluví vášnivě dav,
změní prapodivný poměr,

kdy zájmy nekorespondují s jedincem,
kdy ztrácíme samostatnost,
nesetkáváme se s našincem,
omezena je nám obratnost.

Neházejme naději už vdáli,
postavme se hrdě za svou vidinu,
takové sny se nám zdáli,
nepovažujme se za spodinu!



Předchozí                                                                                       Další