Když už je všechno jedno
V jedné zapadlé vsi,
kde na noc vyjí psi,
probudil se ze spaní,
aniž by budil svou paní,
člověk dávno zkrocený,
ze sna zcela spocený.
Znenadání dospěl na hranu,
utržil úplnou osobní pohanu,
tak ve spánku přišlo rozuzlení,
jak končí lidé rozezlení,
když neposlouchá ho okolí,
na nic už mu nikdo nesvolí,
obrací se k poslední možnosti,
násilné už probírá drobnosti.
Dotlačen až do krajnosti,
zhroucen ve své osobnosti,
jako němý, trvale ponížen,
jako vyšinutý pohlížen,
stane se tragédie náhlá,
nejen pro osobu táhlá,
ale z beznaděje a nutnosti,
budou spáchány ukrutnosti.