Těhel Michal
Prázdná nádoba
Pod tíhou přežívající společnosti,
padá hradba osobních předpokladů,
mám marných pokusů víc než dosti,
nechci dalších starostí a nákladů,
je čas smazat dosavadní pravdy,
vystavit se zranitelnosti duše,
lehčí sic bude klást mi úklady,
ale nebudu nadále žít tak suše.
Dostál jsem si vlastnímu slibu
začít v sobě s prázdnou nádobou,
nevyvádět se z vnitřního klidu
ukládat si důležité ne náhodou,
systematicky se učit moudrosti,
po světě a chování se rozkoukávat,
rozpoznat strasti od radosti,
vědomosti budou pomalu přikapávat.
Doufám, že vzejde cosi nového,
ne jen slova či koloběh marný,
najít v sobě člověka dobrého
uznat svůj život jako zdárný.