Pohanská
Vydej se tam, kde cesta končí,
na místa s masívy otčiny,
bystřiny, co jen divoce tančí,
zkrátka do tajů divočiny.
Tam hledej klid a sám sebe,
Bohy slovanské a nitro země,
snad přijde pokynutí z nebe,
a probudí se cosi ve mě.
Perune sraž mě na kolena,
s Radegastem se pohádej,
duši rozštípanou na polena,
Odine dohromady poskládej.
Pohanské vzývání praktikuj,
polož obětiny na oltáře,
magická místa detekuj,
pomaluj si popelem tváře.
Splynout s předky, s přírodou,
měl by každý z nás,
a není jen tak náhodou,
že Bůh je pravý ras,
vyměkli jsme, zhýčkáni,
na vymoženosti odkázáni,
systémem klidně mačkáni,
Bohové země jsou vymazáni.