Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Drobotina

Krvácím ze stovek ran,
žal valí ze všech stran,

tak cítím pády a bolest,
co přijímá má ratolest.

Jen krev z nosu pouhá,
nebo nemocnice dlouhá,

otevře me city náhle,
trpím těžce a táhle.

Utrpení na sebe bych vzal,
radosti okamžitě se vzdal,

kdybych tím dětem ulehčil,
a zdraví jejich zabezpečil.

Nebojím se mnoha věcí,
něčeho velmi - přeci!

Bojím se o zdraví a život,
těch našich dětí - drobot.


Předchozí                                                                                       Další