Nejmenší postavička
Žádná pomoc, jen nesmyslné výtky,
křik, agrese a prázdné průpovídky,
lehce se vina dále přehazuje,
ještě snáze se pak kritizuje,
odpovědnost, jako horký brambor,
lhostejnost je u kolegů jako mor.
Jako nejmenší postavička si připadám,
depresi, beznaději už jen propadám,
nač snášet ten tlak od okolí,
ať zase jiného panáka si zvolí,
co začne pociťovat taktéž pochybnosti,
o práci, schopnostech, své osobnosti.