Mauzoleum
Procházíme se tak obchody,
zaskočeni hledíme na ryby,
všímáme si té divné náhody,
dejavu, či nějaké chyby,
makrela za sklem působí,
jako bych dvojníky viděl,
a popisky tělo vyzdobí,
ani Lenin by se nestyděl.
Vystavujete tak těla lidí,
stejně jako ryby v prodejně,
každý jiný obdiv sklidí,
k rybě chováte se lhostejně,
přece však podobné má pocty,
mauzoleum s výhledem pro živé,
sjíždějí se pro ní lidí tucty,
snad jen pro cenovky příznivé.