Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Dvojí tvář


Veronika Bednářová

Řeším opět stejnou situaci,
někdo mi do zad bodl nůž,
roznesl soukromou informaci,
kdy bude zrady konec už.

Přátelství je zkrátka relativní,
naoko souhlasné hlavou kývání,
špatného člověka nic neovlivní,
následuje nepřátelům zpívání.

Člověku nic není svaté,
nemá vůbec žádné hodnoty,
jak někomu věřit máte,
když neváží si vaší dobroty.

Snaha být stále oblíbený,
všechny pravidla předčí,
a člověk zradě zaslíbený,
proti kamarádovi svědčí.

Nemohu věřit nikomu z okolí,
jen čas zkušenosti přinesl,
mě vaše zrada k zemi neskolí,
víc už bych ale nesnesl...

Předchozí                                                                                       Další