Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Cval rytířských koní

Blyštivé zbroje a honosné helmice,
prapory a znaky na nichž je orlice,

cval ušlechtilých rytířských koní,
plechy co na jezdcích jen zvoní,

zdálky formace úchvatně vypadá,
i když prach z cest dlouho opadá,

právě ten měl být signálem varovným,
to mlžení zastírající boj s nerovným.

Chrabré zdají se být ty šiky jízdy,
však jak kukačky probírají se hnízdy,

rabující barbaři, co nemají nikdy dost,
slavné oddíly snad jen pro svou drzost,

proto mají rytíři na honosnou zbroj,
drancují vesnice jako vzteklý vos roj,

podkovy nepříjemným zvukem zvoní,
dítka pro své rodiče slzy roní,

zase vzhled nejedny občany zaskočil,
zrak pro správný úsudek nestačil.

Předchozí                                                                                       Další