Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Ztraceny dil

Říká se tomu snad smyslnost,
jindy zase živočišná touha,
nebo snad jen chemie pouhá,
či ryzí zvířecí přitažlivost,

každý slyší své tělesné tužby
je to jiné, než cíleně podvádět,
nebo po nocích holky prohánět,
opak placené sexuální služby.

Pocit všech sympatií na maximu,
nevědět zda-li povolím,
zkoušen vlastním svědomím,
blízkost se nepovažuje za vinu,

rozpor svého já, chtíče a zdání,
mysl upřená na jeden cíl,
hledám svůj ztracený díl,
ten ukrytý je snad ve vyznání.

Předchozí                                                                                       Další