Autor
Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.
Úryvek
y l>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,
mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.
Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.
Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.
© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz
Žalm
Vrcholky trav v chůzi stínám,
stín plovoucích mraků stíhám,
žaluji na život i na sebe,
stěžuji si na lidi i na nebe,
zaměstnán a přece nenaplněn,
vnitřek duše jakoby vypleněn.
Nespokojen a zároveň v přepychu,
neschopen i znuděného vzdychu,
ze setrvačnosti se potácím,
pro asketismus se vytrácím,
nechutná mi, ani nemám touhy,
jsem jako kus na vodě pouhý.
Děti víc než sebe miluji,
ale málo času jim věnuji,
proti vůli v prázdných úkonech,
povolen jsem ve svých úponech,
další den jakoby marný,
bude někdy život zdárný?
Předchozí
Další