Vrba
Co budí v lidech důvěru,
při kontaktu s mou osobou?
I intimnosti mi svěří - věru,
věřím, že to není jen náhodou,
snad mé hnědé oči hluboké,
či upřený pohled bez uhnutí,
svádí vyložit historky divoké,
i důvěrné věci vyložit nutí.
Něco má zůstat nevysloveno,
přesto bedlivě naslouchám,
a vše zůstane u mě uloženo,
slušnost a důvěru zachovám,
tak vřele přijmu každou bytost,
člověka v nouzi neodmítnu,
vyslechnu, utěším, udělám radost,
vžitím do situace si promítnu,
strasti, bolesti a trápení,
a i když se to moc nenosí,
dobrá duše není mámení,
o pomoc se přeci neprosí.