Vousy
Bez svého majestátního znaku,
cítím se být jako nahý,
bradka vytratila se zraku,
pryč je vous můj drahý,
léto však žádá jiný vzhled,
nechci mít obličej v pařeništi,
v zimě pak, aby nestudil led,
dám sbohem běžnému strništi.
Zima - už bylo tedy na čase,
filozofický plnovous nahodit,
ve své kůži cítím se zase,
jako klučík hladký už nechodit,
tak jako sezónní tradice,
tak i já pěstuji a sklízím,
po roce navštívím holiče,
ale při holení div neslzím.