Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

V koutě

Táži se múzy, ale nedostávám odpověď,
s pochybnou inspirací pokračuji dál,
trápím se životem a mám chuť na zpověď,
zmatky v hlavě a pochybnosti opodál.

Táži se života, co dají mi zítřky,
stále ve vzduchu visí mrtvolné ticho,
stále nevím odpověď, slyšte mé nářky,
nemohu dál, vyprahlý, v hlavě mám sucho.

Táži se smrti, kdy si pro mne přijde,
padám na kolena, ke všemu svolím,
ve sněžné krajině mě nikdo nenajde,
klidný odchod ze světa si volím.

Bezvědomí je na spadnutí, ještě vnímám,
cosi mi napovídá, jak zasloužit si věčnost,
dokud mohu, vstávám, novou šanci přijímám,
nový zrod, životní směr, chování a vděčnost.

Předchozí                                                                                       Další