Večerní deprese
Když za teplé noci nejde spát,
myšlenky divné začnou se cpát,
stoupají napovrch věci zapomenuté,
obavy, stesk a děsy připomenuté,
a ten sen co zlobil Tě už zamlada,
po letech zase mysl děsem ovládá.
Nepomáhá pití ani na hlavě deka,
všude na Tebe ten obraz hrůzy čeká,
lepší je nesnít, netěšit se, nebát se,
žít naplno den, nepodléhat noční pohádce,
jako lusknutím prstů obrazy zmizí,
neovlivňují Tě již věci tak cizí.
Výjevy bedlivě čekají na shledání,
mohou se objevit zcela znenadání,
bez pozvánky prorazí veškerou snahu,
držící deprese hezky venku na prahu,
stejně tedy občas smutku podlehneme,
cítíme to předem než večer zalehneme.