To jsem ještě žil
Příběh, co je dávno minulostí,
o životě vitálního tvora,
co netrpěl žádnou mrzutostí,
s podporou božstev shora,
ta doba, co minula se věkem,
byla nejkrásnějším momentem,
existence s úctou a vděkem,
stává se nynějším mementem.
To bylo ještě v té době,
kdy jsem ještě vskutku žil,
teď ležím klidně v hrobě,
nedostává se krve do žil,
epitaf, co působí ironicky,
humor můj alespoň oživuje,
vzpomínky, ne na vždycky,
co potomstvo snad udržuje.