Svět se zastaví
Za roky jsi skoro beze změny,
jen se méně usmíváš,
sedíme daleko, jako pěny,
ztěží se na mě podíváš.
Spím jako na trní,
myšlenky k Tobě míří,
celé tělo mě brní,
člověk se s tím smíří.
Co se v Tobě odehrává,
když výraz máš smutný,
mlčení příliš nenahrává,
proud slov je tak nutný.
Třeba chybí Ti trochu něhy,
procítěné po šíji pohlazení,
pozornost a roztáté sněhy,
jaro, masáž, pomazlení.
Stačí slovo a svět se zastaví,
chvíle překvapení a dojetí,
ten moment se oslaví,
těsně spolu a v objetí.