Původ
Ve vzpomínkách na pohanské tradice,
Pod vírou našich dávných otců,
Považuji se za vhodného dědice,
Nespadám do konzumních kotců.
Tak vnímám řeč terénu a nerostů,
Kruhy z hub mám v úctě,
Hrnu se do remízků a porostů,
a bohů počítám v tuctě.
Nežene mě rozmar ani náhoda,
Jen hledám naší podstatu,
Kořeny našeho původního národa,
Bojím se, že není návratu.
Naše rasa zcela zpohodlněla,
Jsme na luxus odkázáni,
Společnost nám zkostnatěla,
Trvale, cíleně oklamáni.
Šeptám horám a zemi,
Že se klaním jejich majestátu
Ať poskytnou mi zázemí,
Kde mohu dělat dobrého tátu.