Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Právo soudit

Kdo má právo mě přímočaře soudit,
když ani má žena do mě zcela nevidí,
kdo může vidět mé myšlenky proudit,
tajemnou složku odsuzují i závidí,

základním tajem a zjevnou odlišností,
je má komunikativnost přiškrcená,
nemám zájem zabíhat do detailností,
nechci šířit slova předem zatracená.

Když nebavím se hned o životě osobním,
o pocitech a o choutkách zvrhlých,
jsem jiný od kolektivu a tak si sním,
co mohu čekat od zvědavců podlých,

každou malou nápovědu kličkami loudí,
však vím kam to všechno vede,
ve hře vymyšlená slovíčka lehce proudí,
kamaráde hltej informace - zvěde!

Předchozí                                                                                       Další