Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Pláč Persefony

Mlaďounká naivní děvčátka a holky,
nevidí v mužích to zlé, ty pacholky,

tak jako na Persefonu nástraha,
nejedna naivně svlékne se do naha,

jako s podzimem to hezké odchází,
naivita a sny slečny rychle přechází.

Zkušení chlípníci, co vás denně svádí,
do rozpaků hned tak něco nepřivádí,

slintají nad vaší sličností věčnou,
lichotky, co připomenou minci falešnou,

bortí vaše čisté prince očekávání,
Persefona pláče pro děvčat uvadání.

Sebejistota natěšených prasat chovných,
dopadá na úrodnou půdu - duše hodných.

Tvore namyšlený, vyřádil ses dostatečně?
Však vzpomeňte si se studem bezděčně,

věk vás dělil od hrátek a pokušení,
vaše dcera mohla to být - zděšení.

Předchozí                                                                                       Další