Autor
Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.
Úryvek
y l>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,
mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.
Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.
Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.
© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz
Ozvěna
Stojím a výtýkám lidu,
že mlčí a je v klidu!
Žaluji na sobectví a bezmoc,
slova účinkují, ale ne moc.
Volám tedy po nápravě,
po obnovovací záplavě.
Nejspíš tlachám si k sobě,
ale není ticho jak v hrobě,
vrací se slova vlastní,
že můžeme být šťastní,
Tt se opakuje pro pamětnou,
vyvíjet aktivitu předmětnou,
nezaspat i když nikdo nevstává,
maximálně tak tiše nadává.
Probudit tak silnou ozvěnu,
to bylo by za tučnou odměnu,
kdyby chorál propukl znenadání,
kdyby lid povstal, zmrtvýchvstání.
Předchozí
Další