Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Operační sál

Před operačním sálem, mlčky a napnutě sedíš, zešedivíš už málem, strachy takřka blázníš, noha ti nervózně kmitá, tváře se steskem stahují, podstata úrazu skrytá. Čas než příjmení jmenují, zkracuješ si pochodem, sem a tam a zase zpět, lvu v kleci podoben, točí se zde celý svět. Než vyřčen je ortel operace, blízcí se něco natrápí, v úzkosti jsou celé generace, v obavách se utápí. Nejde si pomoct, je to k vzteku, když nevíte, jak vše dopadne, nikdo nevolí možnost útěku, než naděje poslední se rozpadne.



Předchozí                                                                                       Další