Naděje
Den za dnem jako voda utíká,
nestíháš pozorovat, co je za měsíc,
resty Ti každý jen vytýká,
tak hledíš k nebi, Boha prosíc,
aby ukončil Tvé trápení,
mračna však plynou klidně oblohou,
nedostává se Ti znamení
a ptáci vyšší záměry tušit nemohou.
Nedává Ti nic v životě smysl,
bez vůle, naděje a síly v těle,
vím že oběti jsi na oltář snesl,
kráčel jsi s úctou vždy nesměle,
to až časem rázem pochopíš,
že je na co se těšit na zítra,
vzdávat nikdy nic nemusíš,
nahlédni každý do svého nitra.