Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Milostné ozvěny

Usínám a nade mnou slyším křik,
je to žensky nenasytný ryk,

představy startují obraznost,
ukrývam snad nízkou chlípnost?

Myšlenky se točí v hlavě,
vzrušení stoupá hravě,

zavírají se odvázání vrata,
myšlenky nejsou náhle ze zlata.

Vše je tou večnou samotou,
představuju si Tě tu nahatou,

velkým prohřeškem snad není,
to nevinné noční blouznění,

bez útěku, citoslovce hrají,
dech se z toho člověku tají,

chybíš mi tu ze všeho nejvíce,
sousedi naslouchali by zavidíce.

Předchozí