Autor
Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.
Úryvek
y l>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,
mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.
Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.
Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.
© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz
Mázdra
Nevnímá už jistě člověk,
že uběhl snad celý věk,
jako hluchý dočista,
přitom byl potížista,
před očima mázdra,
obraz zmaru, prázdna.
Tisíckrát zlomený a zrazený,
titěrný človíček unavený,
choulí se, ať už je sám,
systém vypálil mu chrám.
Ve své samotě v bezpečí,
při kontaktu nahlas zaječí,
jako obvykle, ránu čeká,
dušička se strachy smeká.
Buď se strachem, či poslušně,
jsme vychováni jaksi neslušně,
potlačena je jakýkoli diskuze,
jen naše slovo je spásná infuze.
Předchozí
Další