Autor
Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.
Úryvek
y l>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,
mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.
Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.
Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.
© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz
Magrefa
Naléhavý zvuk se táhne,
do duše každému sáhne,
stotónová svatá trouba,
pro bezvěrce prý zhouba.
Nyní však prosebně duje,
v naší mysli hlasitě sluje,
jako chorál, pobídnutí,
jako vykřičník, ohlédnutí.
Před čím nás asi varuje,
komu naději znovu daruje?
Vibrace až do morku kostí,
výzva k lidu, ať se postí,
hubená léta přijdou brzy,
trouba volá, řinou se slzy,
umíráček, zvuk poslední,
záchvěv strachu nevšední.
Předchozí
Další