Autor
Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.
Úryvek
y l>
Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,
mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.
Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.
Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.
© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz
Le grand mot
Takové velké to slovo,
přitom těžké jako olovo.
Kde jsou jen limity a meze,
neomezená volnost, či teze?
Svoboda - ta je předmětem,
této básně silným námětem.
Každý z vás se asi cítí volný,
ale já nejsem až tak svorný,
svázaný, ale ano - s pocitem volby,
jak s pohledem na rozjeté rolby.
Rázné odbočení z konceptu,
nenese žádné stopy koncertu,
je to jak pohyb v tekutém písku,
existence v polích remízku.
Co chci říci? Těžko popsat,
nechci jak stádo hopsat,
a i kdybych se chtěl snažit létat,
neměl by mě systém krutě splétat!
Předchozí
Další