Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Labilní tvorové

Je nutné vědět kde jsou hranice,
sobectví, vstřícnost a rovnováha,
vztahy nemají být jako klikatá silnice,
sdílná může byt každá povaha.

Na co řvát, když je půlnoc pravá,
na co tiše, šeptem pomlouvat,
na co gesta svůdně hravá,
na co se přetvarovat a proplouvat?

Dokažme si, že jsme lidmi,
dokažme, že umíme se vcítit,
dokažme, že jsme skromní a střídmí,
že závistí nebudeme svítit.

My sociálně labilní tvorové,
zahoďme pýchu a zvláštní sebeklam,
buďme takoví, jaké nás chtěli Bohové,
ať nikdo nezůstane uzavřený v sobě sám.

Předchozí                                                                                       Další