Jak mi chybí
Jak mi chybí naše psaní důvěrné,
jak rád bych navázal na konce,
touha, myšlenky vskutku nevěrné,
srdce rytmus - to nebijí zvonce,
horkost těla a zapálené tváře,
neznámo, pocit toho tajemného,
nálada jako když oslní nás záře,
tiché představy milence jemného.
Jak se vrátit k plánům a hovoru,
jak prolomit nedůvěru co umlčí,
ticho, podezření jako v hororu,
přijímám soud, jež mě namočí,
v nerozhodné povaze a chabé odvaze,
nechal jsem uplynout vzácné chvilky,
věr mi, že zde je ten co se odváže,
projeví se jako chlap, bez odchylky.