Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Héfaistos

Odvěká potupa ve vztazích milostných,
kterou zažilo i božstvo mocné,
smilstvo ze známostí příležitostných,
duše i srdce v hříchu nemocné,

vzpomeňme na Héfaista a tu ostudu,
když všichni zjistili tu zradu,
nesvádějme poklesek na sílu osudu,
z posměchu máme kolem sebe ohradu.

Parohy, úlet, či jak tomu říkáme,
není horšího nevděku partnera,
čin s jediným cílem - vztahy láme,
prachsprostá je špinavá nevěra,

Neponižujme sebe ani protějšek,
nechtějme veřejnou ostudu kardinální,
vzpomeňme na ten krásný včerejšek,
lásku, záležitost pevnou, kardiální.

Předchozí                                                                                       Další