Hébé
Hlas který Tě magicky volá,
jako šeptající rozkazy zní,
realita je však pustá a holá,
žije člověk, nebo věčně sní?
Hébé v lidech iluze probouzí,
dlouho je drží v domnění,
že netrpí stárnutím a nouzí,
pád na dno sny náhle promění,
nektar podáván bohyní po litrech,
směje se banalitám co nás ukojí,
alkohol a děvčat rtěnka na rtech,
realita se sny se nikdy nespojí,
lidstvo zvrací ambrosii z přejedení,
mrhání zdroji, sebeúctou a limity,
není záchrany v morálky náhlé zavedení,
spadl opar kouzel - zjevení reality.
Hébé, nevinná i proradná intrikářka,
dává možnost člověku svědomí krýt,
nedovol, aby ovládla Tě přetvářka,
buďte tím, čím doopravdy chcete být.