Autor


Tomáš Klouda, rodák z Jihlavy, narozen roku 1988.
Pracující v soukromém sektoru, konkrétně automobilový průmysl.

Úryvek

Kostky jsou vrženy
Jsem jaksi na vážkách,
co právě dělat mám,
topím se v otázkách,
jak jen se zachovám,

mám čekat na přízeň osudu,
mám se chopit sám činu,
prosit však nikdy nebudu,
abych dostal se ze splínu.

Kostky jsou několikrát vrženy,
padají však stále na hranu,
vůlí neznámé moci brzděny,
viním Boha, lid , černou vránu.

Snad je vše předem prý napsáno,
co stát má se stane se,
ale já rozhodně nemám nahnáno,
s osudem třeba poperu se.

© Tomáš Klouda, Jihlava www.poetazjihlavy.4fan.cz

Dvojí život

V práci jeden život končí,
doma zase jiný začíná,
mezi dvěma ženami člověk tančí,
reakce a záhadná příčina,

samozřejmě, že si to každý vyčítá,
časem ale vnímá dvojí realitu,
jednou to praskne - s tím se počítá,
zatím ale neřešit tu banalitu,

žít si chaosem prorostlý den,
jak den a noc tak střídá se osobnost,
přepneme ji při odchodu jen,
každý chce zažívat pouze jednoduchost.

Tak sleduji, jak se to kolem páruje,
každý má přitom doma své rodiny,
svým kolegům se okolí přítulně věnuje,
a tak dál utíkají pracovní hodiny,

končí směna a doma obejmete protějšek,
bez viny a výčitek se pomilujete,
nemyslíte na hříšný záletný včerejšek,
naopak - plně se do své role vžijete.

Tak denně své já konvertujete,
okolí vás pomlouvá i drží palce,
bez duše - drbům se nevěnujete,
tak si žijete - ne zrovna v morálce.

Předchozí                                                                                       Další