Damoklův meč
Všechno se zrovna daří,
ale přesto neklid cítíš,
všechno se v tobě vaří,
podezíravě okolo slídíš,
odkud přijde ta rána,
jako Damoklův meč,
mysl řádně Ustarána,
když je o riziku řeč.
Dýka už nejspíš padá,
snese se znenadání,
nálada ještě víc zvadá,
nezbývá než pohrdání,
nad osudem zákonitým,
že na vrcholu jsme byli,
pád stal se znamenitým,
jistoty zase jsme pozbyli.
Sinusovka zase nastupuje,
meč se docela ztrácí,
bolest rány již neotupuje,
naděje pomalu se vrací,
nástrahy v různých podobách,
máme je na vždy na paměti.
čekají nám stále v útrobách,
podobné zákeřné havěti.