Být jako umělec
Snad je to touhou být jako vy,
vrozeným citem vlastním básníkovi,
zkrátka píši rýmy kudy chodím,
poezii na každém kroku plodím,
nevím, jak cenné dělám umění,
ve verších však cítím uvolnění,
otevřu se tak, jak věta nedovede,
veršované city, co jazyk nepodvede.
Vím, že někdo tuto tvorbu ocení,
pochopí, že zbytečné je oplocení,
ta izolace od světa a lidí,
i když ne jen plody sklidí,
jako pan Mácha co krátký život měl,
přesto naplno a s chutí žít uměl,
ten kdo ukáže svou pravou tvář,
objeví v sobě vášeň, umění zář.